Na konci pocitů

16. 11. 2014 | † 18. 05. 2015 | kód autora: 16g

 Tam, kde nic není

Dlouho nic nebude
Utichlo snění 
Ani to tu nezbyde

Byl jsem svědkem uvadnutí květiny
Nejkrásnější ze všech
Teď uvězněn jsem ve svých zdech
A úniku všichni zabránili

Všechno bych teď dal
Za vrácení času
Do dob, kdy vítr klidně vál
A zastavil bych tu zkázu

Je někdo schopen toho pohledu
Když jsou všechny city u ledu
Dívám se jen vpřed
A vím, že zastavil se svět

Mám se omlouvat za chyby, které neznám?
Už dávno nevěřím podivným hrám
Kde vítězí lež nad pravdou
Kde nikdo nemyslí hlavou

Chceme se líbat nebo zabít?
Kdo to vlastně dneska ví?
Klidně si nechám hlavu stít
Stejně strach už ví dávno svý

Můžeme vytvat v tomhle boji
Nebo hlavy na smrtelnou postel složit
Ale co když nebudeme nikdy svoji?
Chci jen na chvíli masku odložit

Co ve mě dneska vidíš?
A možná již tep své lásky neslyšíš
Láska je prý silnější než smrt
Ovšem tohle není pohádkový svět

Nejde, zrovna mě nejde věřit
Na to, že se stačí jen snažit
Kde není láska, není nic
Kdy najdeme, co jsme ztratili?
Všechno jsme kdys vlastnili

Kolik času nám svět ještě dá?
Ručička hodin ubíhá
Uvědomíš si, co ztrácíš?
Nebo se s tím prostě smíříš?

Či neznamenám pro tebe tolik?
Třeba jsem jen jeden z davu
Od kterého odvrátila si hlavu

Co jsem? Kdo jsem?
Možná jen sen
Co cítíš? Co řekneš?
Už se přede mnou nikdy nesvlékneš

Nahou a bezbranou duši ukaž
Ne, tahle nahota už neexistuje
Tak tu zeď sraž
Tu překážku, co tomuhle zabraňuje

O co jde?
Jsme jiní, jsme jinde
A když slunce zapadá
Ztrácím víc než se zdá 
... a nikdo mu to už nedá 
I když po tobě dál sahám
 

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.